Evropská Komise navrhla v červenci tohoto roku tzv. CORE (Corporate Resource for Europe), což je firemní příspěvěk do rozpočtu EU. Hlavním myšlenkou Komise je, aby velké společnosti působící na jednotném trhu EU přispívaly prostřednictvím roční paušální částky podle výše svého obratu. EU musí splácet půjčky z doby pandemie a zároveň financovat obranu v čase, kdy roste tlak ze strany Ruska i tlak na národní rozpočty v této oblasti. To ale nesmí jít proti konkurenceschopnosti firem – výroba v EU už dnes čelí vyšším cenám energií než v USA.
Přijde mi proto zcela nepřijatelné chtít po firmách další poplatek za fungování na vnitřním trhu, když na něm navíc stále existuje tolik překážek pro obchodování. Nový evropský korporátní příspěvek by navíc dopadl i na naše technologické firmy, které jsou budoucností ekonomiky, a také na větší rodinné podniky, jež tvoří její páteř. Tyto firmy musíme podporovat, snižovat jim byrokracii a vytvářet stabilní regulační prostředí – ne je zatěžovat novými daněmi ze všech stran. Jako zpravodajka pro zdroje evropského rozpočtu budu zastupovat Parlament při jednáních s členskými státy o této de facto “dani” za obchodování na vnitřním trhu a jasně se postavím proti návrhu v podobě, v jaké je dnes. Alternativy učitě existují, například v podobě digitální daně, která bude mířit převžně na americké technologické firmy, které se daním v EU roky vyhýbají
Požádala jsem tedy VŠE a profesorku Solilovou, aby udělala studii o tom, jaký bude mít tento návrh dopad na firmy v ČR a EU obecně. Jde o unikátní studii v Evropě.
Podle studie by do systému spadaly firmy s obratem přesahujícím 100 milionů EUR (v přepočtu 2,5 miliardy korun), zatímco malé a střední podniky by byly vyloučeny. Na druhé straně by do systému spadaly firmy ze třetích zemí, operující v EU, takže například i američtí digitální giganti. Průměrně by přispívalo podle VŠE v průměru 32 tisíc firem ročně. Konkrétně v ČR by nová “daň” týkala 750 firem, z čehož dvě třetiny jsou v prvním pásmu, tedy s obratem mezi 2,5 až 6,3 miliard korun v přepočtu.
Příspěvky jsou odstupňovány do čtyř pásem podle obratu. Konkrétně firmy v prvním pásmu s obratem od 100 do 250 milionů eur by zaplatily 100 tisíc eur, ve druhém pásmu s obratem od 250 do 500 milionů eur 250 tisíc eur, ve třetím pásmu s obratem od 500 do 750 milionů eur 500 tisíc eur a ve čtvrtém pásmu s obratem nad 750 milionů eur 750 tisíc eur.
Hlavní závěry:
- Největší část příjmů (43 %) by pocházela od firem s obratem nad 750 milionů EUR (tedy obrat přes 18 miliard korun).
- Největší podíl by nesly společnosti z Německa (20 %), Francie (14 %), Itálie (13 %) a Španělska (10 %). Firmy v České Republice by přispěly podílem kolem 2%.
- Odvětvově by nejvíce přispívaly výroba (25 %), obchod a opravy vozidel (24 %), finance a pojišťovnictví (14 %), vědecké a technické činnosti (11 %).
- V Čechách by byly v nejvyšším pásmu například firmy jako ČEZ, PPF, Agrofert, velké banky ale take zahraniční dceřiné společnosti jako Kaufland či Tesco. V prvním pásmu (obrat mezi 2,5 až 6,3 miliard korun) by byly v ČR větší rodinné podniky, silné regionální značky, střední výrobní firmy a některé IT/tech společnosti. Konkrétně by například mohly tento korporátní příspěvek Bohemia Interactive, Budějovický budvar či Seznam.
Celá studie ke stažení v sekci Média
